Rozcestí

Proč nebyla trať nikdy dostavěna

Za nedostavěním železniční dráhy z Opavy do Fulneku stála událost nazývaná Černý pátek. Možná se ptáte, co by s železniční tratí měla společného tato událost, vždyť se to zdá úplně mimo. Opak je ale pravdou.

Pokud jste pozorní čtenáři, mohli jste si hned na prvním zastavení všimnout, že za nevýstavbou železniční stanice ve Fulneku a potažmo i celé trati stál krach vídeňské burzy, ke kterému došlo v pátek 9. května 1873.

Důvod je více než jasný. Již zmíněná společnost MSCB byla konsorcium. Konsorcium je dočasné sdružení investorů či podnikatelů se stejným záměrem. Když však jeho členové ztratí zdroj peněz, nebudou do projektu nadále investovat a tím pádem nebudou v jejich projektu nadále pokračovat.

Krach na vídeňské burze

Krach vídeňské burzy byl způsoben mnoha příčinami. Hlavním viníkem byla tzv. „zakladatelská horečka", tedy období nekontrolovaného bujení ekonomiky, kdy vznikaly stovky nových akciových společností a bank často bez reálného kapitálu (financí), jen za účelem rychlého zisku ze spekulací.

Poslední kapkou se stala Světová výstava ve Vídni, která skončila obří ztrátou. To spustilo lavinu krachů předlužených firem a hned druhý den se zhroutila celá vídeňská burza. Hodnota akcií se tehdy propadla o stovky miliard korun, což pro investory znamenalo okamžitý konec jejich jmění. Bez těchto peněz už nebylo z čeho platit dělníky ani materiál, a to definitivně pohřbilo i naději na dostavbu naší trati z Opavy do Fulneka.